Jiří Malysák a Borek28. 12. 2015

Radiaci kontrolují i v Černobylu. Česká firma VF roste v byznysu s jadernou bezpečností

Na dveřích je napsáno "ozařovna". Kdo z nich vyjde, musí se postavit na přístroj připomínající složitou váhu. Nohy zasunout až po zarážku, ruce vložit do plechového otvoru a stisknout senzor. "Not contaminated", sdělí strojový ženský hlas. Ze sklepního labyrintu si tedy návštěvník neodnáší žádné radioaktivní záření. "Jako obvykle", prohodí lakonicky Jiří Malysák, generální ředitel společnosti VF.

Místnosti připomínající bunkr neleží v továrně na atomové zbraně ani v jaderné elektrárně, ale na okraji dvoutisícového městysu Černá Hora v okrese Blansko. V podzemí společnosti VF tu pomocí zdrojů gama záření kalibrují speciální přístroje na měření radioaktivity, které firma vyrábí a prodává do jaderných elektráren, pro bezpečnostní složky nebo do zdravotnických zařízení.

Podnik kontinuálně roste a byznys s měřením radiace za bezmála půl miliardy, které firma VF utržila v uplynulém roce, se čím dál víc orientuje za hranice. "Je to směr, kterým jsme se aktivně dali před dvěma lety. Dílčí zakázky na export jsme měli i předtím, ale teď je vyhledáváme a posílili jsme obchodní oddělení směrem ven," vysvětluje Jiří Malysák.

Horká komora pro Černobyl

Nová strategie už má výsledky. Letos se export na tržbách, které management VF odhaduje na 550 milionů korun, bude podílet zhruba pětinou. I vůbec největší loňská zakázka společnosti je do zahraničí - VF vyhrála tendr na dodávku technologií pro pracoviště s vysoce radioaktivními materiály do ukrajinského Černobylu. Tam vedle ruin jaderné elektrárny roste úložiště radioaktivního odpadu - a pro českou firmu zakázka za více než 1,7 milionu eur (přes padesát milionů korun).

Horká komora, jak se speciálnímu pracovišti přezdívá, by měla být zprovozněna letos na jaře. Potom v ní budou moct pracovníci Černobylu manipulovat s vysoce radioaktivním materiálem - pomocí umělých rukou, ukryti za těžkými olověnými dveřmi, odděleni tlustou zdí a olověným sklem.

Zbavit se nálepky

Největšími zákazníky firmy jsou jaderné elektrárny, zakázky pro ně tvoří přes osmdesát procent obratu firmy. "Vyrábíme pro ně technologická měřidla, která kontrolují vodu nebo vzduch, co z elektrárny odchází, ale i systémy osobní ochrany. Třeba čidla v místnostech nebo osobní dozimetry, které lidé nosí a ty jim kontrolují dávku záření, kterou mohli obdržet," vysvětluje Petr Borek, výkonný ředitel VF. "V zahraničí je pro nás zatím snazší prosadit se v zemích na východě. První větší zakázky na export jsme měli do Litvy, Bulharska a Rumunska," podotýká.

Ačkoliv firma vznikla v Černé Hoře před třiadvaceti lety a vyrábí high-tech zařízení, na západním trhu má punc "těch z východu", krčí rameny Borek. "Ale pomalu se to mění. Uspěli jsme v Anglii, kde máme umístěných už celkem dost zařízení na měření kontaminace. A taky ve Spojených státech děláme monitoring jedné jaderné elektrárny, to je zakázka za 800 tisíc dolarů," doplňuje generální ředitel Malysák.

V některých tendrech už VF dýchá rivalům v oboru na záda, ale světová konkurence je obrovská, shodují se oba manažeři. Dokonce ani v malém Česku není VF jedinou firmou v oboru. "Ale jsme zdaleka největší. Navíc vyrábíme nejen jednotlivé přístroje na měření radioaktivity, ale i celé kontrolní systémy a k nim i vlastní software. Ucelené systémy děláme na českém a slovenském trhu jako jediní," uvádí Borek.

Padesát lidí ve vývoji

Výrobu zařízení a systémů pro měření radioaktivity založil v Černé Hoře v roce 1992 František Virdzek, po třech letech se společnost kapitálově sloučila s Chemcomexem Praha a dnes je VF součástí jaderné skupiny CCE Group. Ta má 500 zaměstnanců a dosahuje celkového obratu 1,6 miliardy korun.

Tržby černohorské VF se na celkovém obratu skupiny podílejí zhruba třetinou. "Zaměstnáváme 200 lidí, z toho asi stovka je přímo tady, desítky lidí máme na pracovištích v českých a slovenských jaderných elektrárnách," vysvětluje Borek, když prochází třípatrovou budovou v Černé Hoře.

Celé jedno patro je věnované výzkumu a vývoji, kde pracuje padesát lidí. "Nadpoloviční většina zaměstnanců VF má vysokoškolské vzdělání," dodává Petr Borek.

Jak obrat firmy a zakázky rostou, prostory v Černé Hoře už začínají být podniku malé. "Proto chystáme projekt nové výrobní haly, která bude mít tisíc metrů čtverečních, a rozšíří tak naše výrobní prostory o dvě třetiny," dodává generální ředitel Malysák s tím, že celková investice bude v řádu desítek milionů korun a stavět by se mělo příští rok.

450 mil. Kč byly loňské tržby firmy VF. Zisk před zdaněním činil necelých deset procent. 15 procent obratu tvoří zakázky pro zdravotnictví a průmysl. VF pro firmy vede systém osobního monitoringu lidí, kteří přicházejí do styku s rentgenovým nebo jiným zářením.

Autor: Kristýna Greplová
Článek byl otištěn v Hospodářských novinách a na webu www.ihned.cz

Zpět na přehled novinek