„Co kdybychom si to vyměnili? Ať poznáme závod z jiného úhlu." Takové myšlenky začaly provázet náš tým dva měsíce před závodem tříčlenných štafet Bobr Cup 2016. „A budeme losovat o disciplíny tak, aby nikdo nedostal tu svou oblíbenou." Padl los a na mne vyšel kajak, na Luboše Bednáře běh a na Roberta Blahu kolo.
Namítal jsem, zda je normální, abych jel na kajaku, místo na kole, když mám na kole již v tomto roce najeto 9500 km a na kajaku nula, na což mi Robert odpověděl, že on má na kole najeto 50 km, tak co se strachuju. Nakonec jsem se s tím nějak smířil a Lubošek mi přivezl do Přerova kajak, abych si ho mohl vyzkoušet na Bečvě.
Musím podotknout, že pozice firmy KARAT Software je pro vodácký sport ideální. Po Bečvě se dá projet celý Přerov a pohled z kajaku na město je úchvatný, takže jsem tomu nakonec týden před závodem propadl a těsně před závodem jsem mohl hrdě oznámit, že jsem jel na kajaku již třikrát, a to díky podpoře Broníka Pally a Lucky Baselové, kteří mi s kajakem pomohli na vodu a z břehu mi fandili.
Postupně se vytvořil ještě jeden tým ve složení Roman Vajčner – běh (místo kajaku), Petr Vokál – kolo (zde je nutné říci, že Petr je ostřílený jezdec na horském kole a specialista na sjezdy) a Tomáš Lovas – kajak (místo běhu).
Pár dní před závodem v našem týmu měl Lubošek horečku a Roberta začalo trápit koleno a chtěl si to se mnou vyměnit, ale já už byl natěšený na kajak. Nakonec jsme si řekli, že Bobr Cup je přece závod, který se nevzdává, a tak se naše dva týmy sešly první říjnový den na startu tohoto závodu.
Před začátkem závodu jsme se potkávali se závodníky, se kterými se již známe z předchozích ročníků, a vznikaly humorné situace, kdy mi říkali: „Tak uvidíme se na kole, a ne že mě předjedeš„. „To se neboj, já jedu na kajaku„. „No to si děláš srandu, ne?“
Takže nálada byla výborná a to už stáli na startu připraveni v běžecké disciplíně Luboš a Roman. Luboš se ještě ne zcela zotavil z nemoci, avšak nevzdal, i když ihned po startu byl první brod a pak už všichni běžci běželi mokří až do konce. Pak byl ještě jeden brod a běh přes louku, kde jsme viděli běžce na dlouhou dobu naposledy.
Ale to už se na startu rozcvičoval Robert a Petr. Roman doběhl o chvíli před Lubošem, který měl toho doslova plné kecky. Celý Bobr Cup je pod záštitou pivovaru Litovel, tak jsme šli s Luboškem, Romanem a Tomem již po několikáté na pivo, na které jsme dostali jako účastníci závodu stravenky. Opět jsem dostal několik dotazů, proč nejsem na trati, když se zrovna jedou kola, a za chvíli jsem se již šel s Tomem připravit na start vodácké části závodu.
Petr dojel ve fantastickém čase a nějakou dobu za ním dojel také Robert, který měl radost, že ho koleno bolelo pouze při chůzi, a ne na kole. Na začátku kajakářské disciplíny je běh, pak skok z rampy do vody, pak zase běh, pak se nasedá do kajaku a jede se asi tři kilometry proti proudu, pak je otočka zpět, několik vysedání a nasedání, sjezdy z ramp včetně závěrečné vyšší rampy a rovinka do cíle. Věděl jsem, že již Toma nemohu dohnat, ale jel jsem, co mi síly stačily. Škoda, že při prvním sjezdu z břehu do vody jsem si nestihnul natáhnout „šprcku“ na kajak a trochu jsem nabral, ale už jsem neměl čas vodu vylévat. Po cestě proti proudu jsme se potkali s Tomem, který jel již po proudu.
V závěrečné rovince vedle mě na břehu běžela má dcerka Katka se synem Ondrou, což mě vybudilo ještě ke zrychlení a nakonec jsem předjel další dva kajakáře, sjel závěrečnou rampu a dojel do cíle. Endorfiny ze závodu zapůsobily, nálada a fandění byly fantastické, ještě při cestě na kole domů jsem se musel usmívat. Večer jsem dostal od kamaráda SMSku: „Nazdar, vodáku. Kolo jsi již pověsil na hřebík?“
Umístění celkově a po disciplínách
KARAT eXtreme Heads A (193) Luboš (199), Robert (190), Dušan (135)
KARAT eXtreme Heads B (172) Roman (182), Petr (140), Tomáš (171)
Byl slunný den – osmý máj – ranní máj, byl běhu čas. Máj zval k maratonu všechny z nás… Ano ano, konečně jsme se po dvou letech čekání a odkládání dočkali toho, že jsme mohli pod praporem KARAT eXtreme Heads vyběhnout na trať 26. pražského mezinárodního maratonu.
To jsme si zase jednou řekli, že by bylo docela fajn někam vyrazit. No a tak jsme se pro tentokrát vypravili do Vietnamu ve složení: já (David Bula), Petr Vokál (mozek celé akce), Marcel Herman a Pavel Drmola…
Úderné sportovní komando KARAT eXtream Heads nezahálí a po skvělých výkonech na Pražském maratonu se hodlá porvat s mnohem delší distancí, kterou nabízí Moraviaman Long Distance Triathlon.